Kulob (Kŭlob)
Kulob je město v Tádžikistánu, které má obyvatel a je čtvrté největší v zemi. Nachází se v Chatlonském vilájetu asi 200 km jihovýchodně od hlavního města Dušanbe, leží na úpatí pohoří Hazrati Šoh v nadmořské výšce okolo 580 m a protéká jím řeka Jachsu. V sovětské éře bylo město známo pod poruštěným názvem Kuljab.
V roce 2006 slavil Kulob 2700 let od svého založení, i když autentičnost tohoto data není písemně doložena. Původně se nazýval Chatlon, název Kulob („Jezero“) se objevuje až od 18. století. Město původně patřilo Bucharskému chanátu a v roce 1868 ho ovládli Rusové. V roce 1934 byl Kulob povýšen na město. Město je centrem bavlnářské oblasti a proslulo výrobou koberců. Významnou historickou památkou je mauzoleum súfistického učence Míra Saída Alího Hamadáního.
V nedalekém městečku Danghara se narodil tádžický prezident Emómalí-ji Rahmón a v době občanské války patřila oblast kolem Kulobu k baštám jeho stoupenců. Ozbrojené síly Ruské federace využívaly v Kulobu motostřeleckou základnu, kterou opustily v roce 2015.
* Hamadán
* ?? Konya
V roce 2006 slavil Kulob 2700 let od svého založení, i když autentičnost tohoto data není písemně doložena. Původně se nazýval Chatlon, název Kulob („Jezero“) se objevuje až od 18. století. Město původně patřilo Bucharskému chanátu a v roce 1868 ho ovládli Rusové. V roce 1934 byl Kulob povýšen na město. Město je centrem bavlnářské oblasti a proslulo výrobou koberců. Významnou historickou památkou je mauzoleum súfistického učence Míra Saída Alího Hamadáního.
V nedalekém městečku Danghara se narodil tádžický prezident Emómalí-ji Rahmón a v době občanské války patřila oblast kolem Kulobu k baštám jeho stoupenců. Ozbrojené síly Ruské federace využívaly v Kulobu motostřeleckou základnu, kterou opustily v roce 2015.
* Hamadán
* ?? Konya
Mapa - Kulob (Kŭlob)
Mapa
Státní území - Tádžikistán
Vlajka Tádžikistánu |
Území, které nyní tvoří Tádžikistán, bylo dříve domovem několika starověkých kultur, včetně starověkého města Sarazm v neolitu a v době bronzové, a později bylo domovem království ovládaných lidmi různých vyznání a kultur, včetně Oxuské kultury, Andronovské kultury, buddhismu, nestoriánského křesťanství, védského náboženství, zoroastrianismu, manichaeismu a islámu. V této oblasti vládly četné říše a dynastie, včetně Achaemenovské, Sásánovské, Heftalitské, Samanidské a Mongolské říše. V době, kdy byl ovládán Tímúrovskou dynastií a Bucharským chanátem, vzkvétala na území Timuridská renesance. Oblast byla později podmaněna Ruskou říší a jejím následníkem Sovětským svazem. V rámci Sovětského svazu byly moderní hranice země zakresleny, až když byla součástí sovětského Uzbekistánu jako Tádžická autonomní sovětská republika, než se v roce 1929 stala plnohodnotnou sovětskou republikou.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
TJS | Tádžický somoni (Tajikistani somoni) | Ð…Ðœ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
RU | Ruština (Russian language) |
TG | Tádžičtina (Tajik language) |